E V A N G E L I U M   M A R I E   M A G D A L E N Y

 

 

    Neúplné znění Mariina evangelia se zachovalo v koptském překladu z počátku 5. století (Berlínský gnostický kodex). Objeveny byly také dva řecky psané zlomky pocházející z počátku 3. století (Rylandsův papyrus). Další dva zlomky s řeckým textem jsou datovány do období přelomu 2. a 3. století (Oxyrhynchus papyrus).

    Ústřední postavou evangelia je Marie z Magdaly, jež je mnohými nejranějšími křesťanskými spisy nahlížena jako „ta, kterou Ježíš miloval nejvíce“. V následujícím textu je to právě Marie, která z pozice zasvěcené a Ježíšovi velice blízké ženy vypravuje apoštolům o své mystické vizi zmrtvýchvstalého Krista. Zdaleka ne všichni učedníci jsou ovšem ochotni přijmout předávané poselství z úst ženy. Ondřej a Petr Mariino svědectví otevřeně zpochybní. Spor Marie s Petrem tak bývá často považován za první symbolický konflikt mezi vyznavači ezoterního gnostického křesťanství a zakladateli exoterní „ortodoxní“ církve.

    Chronologické zařazení vzniku Mariina evangelia je obtížné. Velká část badatelů se orientuje podle stáří dochovaných zlomků a tak se v odborných kruzích většinou operuje s časovým rámcem druhé poloviny 2. století.

 

 

 

(…)

 

…bude pak hmota (zničena) nebo ne?

 

4 (…) 22Spasitel pravil: „Každá přirozenost, každý výtvor, každé stvoření existují společně v sobě navzájem a opět budou rozloženy až k úplným základům, 23protože přirozeností hmoty je rozklad toho, co patří k její přirozenosti. 24Kdo má uši k slyšení, slyš!“

    25Řekl mu Petr: „Tak jako jsi nám sdělil vše, pověz nám ještě jedno – co je hříchem světa?“ 26Spasitel pravil: „Žádný hřích neexistuje, neboť jste to vy, kdož činí hřích, protože provádíte věci, které se podobají přirozenosti smilstva, která je nazývána ‘hříchem’. 27Proto Dobré přišlo doprostřed vás, aby k sobě přivedlo to, co je součástí každé přirozenosti.” 28Dále dodal, říkaje: “Proto umíráte, že (…) 29(Ten, kdo to) chápe, nechť to pochopí. 30(Hmota zplodila) žádost, která nemá podobu. Vyšla z něčeho, co je mimo přirozenost, proto obvykle nastává v celém těle chaos. 31Proto jsem vám řekl: ‘Buďte pokorní v srdci a pokud nejste pokorní, buďte vpravdě pokorní před každou podobou přirozenosti.’ 32Kdo má uši k slyšení, slyš.“

    33Když Blažený toto pronesl, všechny je pozdravil a řekl jim: „Pokoj vám. Můj pokoj staniž se vaším. 34Dejte si pozor, aby vás nikdo nesvedl slovy: ‘Hle, tady!’ nebo ‘Hle, tam!’ Věřte, že Syn člověka je uvnitř vás. 35Následujte jej! 36Ti, kteří ho následují, jej naleznou. 37Jděte tedy kázat evangelium království. 38Nestanovujte žádná vymezení kromě toho, které jsem vám určil, ani nestanovujte zákon na způsob zákonodárce, aby se vás skrze něj nezmocnili.“ 39Jakmile toto řekl, odešel.

 

1Oni však se rmoutili.  Velice plakali a říkali: „Jak můžeme jít k národům a kázat evangelium o království Syna člověka? Pokud ani ho neušetřili, jak bychom mohli být ušetřeni my?“ 2Tehdy povstala Marie, všechny je pozdravila a pravila ke svým bratřím: „Neplačte a nermuťte se, ani nepochybujte – vždyť celá jeho milost bude s vámi a ochrání vás. 3Spíše však chvalme jeho velikost, že nás připravil a učinil lidmi.“ 4Když Marie řekla toto, obrátila jejich srdce k dobrému, a tak začali zkoumat výroky Spasitele..

    5Petr řekl Marii: „Sestro, víme, že tě Spasitel miloval více než ostatní ženy. 6Pověz nám Spasitelova slova, která si pamatuješ, ta, která znáš.a my ne, která jsme ještě neslyšeli.“ 7Marie odpovědala: „To, co je vám skryto a na co si vzpomínám, vám sdělím.“ 8A začala vyprávět tato slova: „Já,“ pravila, „jsem spatřila Pána ve vidění a řekla mu: ‘Pane, dnes jsem tě spatřila.’ Odpověděl mi: 9‘Blažená jsi, žes nebyla otřesena, když jsi mne viděla. Neboť místo, kde je mysl, tam je poklad.’ 10Řekla jsem mu: ‘Pane, ten, kdo má teď vizi, zří ji skrze duši nebo ducha?’ 11Spasitel odpověděl: ‘Nevidí skrze duši ani ducha, ale myslí, která (se nachází) uprostřed mezi nimi. Ten totiž, kdo má vizi, ten, kdo…

 

(…)

 

8 (...) 10A Žádostivost pravila: „Neviděla jsem tě, když jsi sestupovala dolů, ale teď tě vidím, jak vystupuješ nahoru. Proč tedy lžeš, když se hlasíš ke mně?“ 11Duše odpověděla: „Viděla jsem tebe,. (ale) ty jsi neviděla mne, ani jsi mne nepoznala. Byla jsem ti rouchem a tys mne nepoznala.“ 12Když toto řekla, odešla s ještě větší radostí.

    13Znovu přišla k třetí mocnosti, které říkají ‘Nevědomost.’ 14Ta zkoušela duši slovy: „Kam jdeš, jsi uvězněna ve špatnosti. Když jsi uvězněna, tak nesuď.“ 15Ale duše řekla: „Proč ty soudíš mne, když já nesoudila tebe? 16Byla jsem uvězněna, přestože jsem sama nikoho nevěznila. 17Nepoznali mne, ale já poznala, že vše se rozpadá – ať už to, co náleží zemi, nebo to, co náleží nebi.“

    18Jakmile duše překonala třetí mocnost, vystoupila vzhůru a spatřila čtvrtou z mocností, která měla sedm podob. 19První podobou je temnota, druhou žádostivost, třetí nevědomost, čtvrtou je vzrušení smrti,  pátou je vláda těla, šestou je pošetila moudrost těla, sedmou je hněvivá moudrost. Toto je sedm (mocností) hněvu. 20Ptají se duše: „Odkud jsi přišla, vražednice lidí,nebo kam jdeš, ty, která jsi překonala prostor?“ 21Duše odpověděla:„To, co mně drželo, bylo poraženo, to, co mne obklopovalo, bylo zničeno a 22moje žádostivost skončila a nevědomost zemřela. 23Byla jsem vyvázána vyvázána ze světa i z obrazu, z nebeského otisku a z pouta zapomnění, které pomíjí. 24Od tohoto okamžiku přijímám spočinutí času, věků, věčnosti v mlčení.“

 

1Jakmile to Marie dořekla, zmlkla, neboť až potud hovořil Spasitel.

    2Odpověděl však Ondřej a řekl bratřím: „Povězte, co říkáte na to, co nám vyprávěla. Já tedy nevěřím, že to řekl Spasitel. Vždyť tato nauka je věru (plná) cizích myšlenek.“ 3Petr odpověděl a mluvil podobně. 4Otázal se jich ohledně Spasitele: „Cožpak tajně hovořil se ženou? Bez nás a ne veřejně? Máme se snad sami obrátit a poslouchat ji? Vybral si ji spíše než nás?“

    5Tehdy se Marie rozplakala a řekla Petrovi: „Můj bratře Petře, co si to myslíš? Domníváš se, že jsem si to všechno ve svém srdci sama vymyslela, nebo že snad lžu o Spasiteli?“

    6Odpověděl Lévi a řekl Petrovi: „Petře, ty jsi věčně rozlobený. 7Teď tě vidím, jak se přeš se ženou jako její nepřítel. 8Jestliže ji Spasitel učinil toho hodnou, kdo jsi pak ty, abys ji zavrhoval? Spasitel ji jistě dobře znal. 9Proto ji miloval více než nás. Spíše se styďme, oblečme dokonalého člověka a učiňme jej ze sebe tak, jak nám on přikázal. A pojďme kázat evangelium, nic nevymezovat, ani nedávat žádné zákony, jak řekl Spasitel.“

    10Když si to vyslechli, začali chodit (po kraji), zvěstovali a kázali.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

    ZDROJ

 

Dus J., Pokorný P., Neznámá evangelia – Novozákonní apokryfy I., Vyšehrad, Praha 2001;

Isenberg W. W., The Gnostic Society Library, The Gospel According to Mary Magdalene,

                           http://www.gnosis.org/library/marygosp.htm.